Když nemá člověk peníze
Je těžko dělat hrdinu
Když skoro týden nejí se
Je jenom krůček k zločinu
Člověk je sice bez plynů
Však je též trochu nevýřečný
A ke všemu mám rodinu
Ach věřte věřte mi to slečny

To když byl krocan na míse
Tys vyždiboval slaninu
A pošilhávals po Líze
Co nosila ti svačinu
To pak líbá se to ve stínu
To může člověk být i vděčný
A myslet na rozmarýnu
Ach věřte věřte mi to slečny

Je těžko utkat bez příze
Tu nejjemnější tkaninu
Už zase toužím po knize
V níž spatřil bych svou vidinu
Nic neprohrál jsem v kasinu
Vám holky nejsem nebezpečný
Však přesto toužím po klínu
Ach věřte věřte mi to slečny

Když nemá člověk peníze
Je těžko dělat hrdinu
Když skoro týden nejí se
Je jenom krůček k zločinu
Ó poezie komínů
Nač lhát můj chtíč je nekonečný
A asi na něj zahynu
Ach věřte věřte mi to slečny