Text: Jiří moravský Brabec
Břéťa a Cyrda byli z téže Lhoty
Dvě světla v naší kasárenské bídě
Znali hrát na všechno neznali noty
Říkali Synku civil přijde
A my ťa zveme na mladé
Takové víno pijí
Vladaři v Utopii
Anebo princezny z Panenských ostrovů
V měsíčné noci bledé
K nám svatý Martin jede
Když cinkneš sklenkou kůň ztratí podkovu
Přijel jsem večer těsně před Martinem
Po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů
Vzduch voněl uzeným sýrem a vínem
A já byl šťastný že jsme spolu
No a s tím jejich pokladem
Takové víno pijí …..
A byl tam s nimi také jistý Vlasta
Pan farář někde od svatého Jana
Nábožně pozvedal s vínem se laskal
Zvláště ty táhlé zpíval s náma
První tři litry pod tónem
Řekli že musím počkat do půlnoci
Až na Martina sklenky cinknout mohou
Zákony ctíme nejsme přece cvoci
Kázal pan farář vratkých nohou
A rozmazaných obrysů
Takové víno pijí …..
V paměti díry prostřílené broky
Kostelní zvony dolehly k nám zvenku
Slyšel jsem kopyta pak něčí kroky
Ten který vešel zvednul sklenku
Martin si s námi připíjí
Takové víno pijí
Vladaři v Utopii
Anebo princezny z Panenských ostrovů
V měsíčné noci bledé
K nám svatý Martin jede
Když cinkneš sklenkou kůň ztratí podkovu